Hustota nerezové oceli – když držíme v ruce nerezovou krabičku na svačinu, většinou nás nenapadne, jakou hustotu má použitý materiál.
Nejen hmotnost, ale i stabilita materiálu závisí na jeho hustotě.
Jaká je průměrná hustota nerezové oceli?
Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Existuje totiž mnoho druhů nerezové oceli – například 1.4301 nebo 1.4404 – které mají různou chemickou skladbu (chrom, nikl, titan, molybden) a tím i různou hustotu.
Jak se hustota oceli vypočítává?
Ocel, hliník a nerezová ocel patří mezi nejčastěji používané stavební materiály.
Výpočet hmotnosti je klíčový nejen pro konstrukce, ale také pro dopravu a zdvihací zařízení.
Úspora hmotnosti přináší nejen technické, ale i ekonomické výhody.
Hmotnost plechových dílů lze snadno spočítat pomocí standardního vzorce.
Obecně se uvádí, že nerezová ocel má hustotu přibližně 8 kg/dm³.
To znamená, že nerezový plech o velikosti 1 m² a tloušťce 1 mm má teoretickou hmotnost 8 kg.
Přesná hmotnost se může mírně lišit podle chemického složení.
Pro jednoduchost se při výpočtech většinou používá koeficient 8.
Vliv legujících prvků na hustotu
Legování ovlivňuje nejen vlastnosti, ale také hmotnost oceli.
Titan je velmi tvrdý, ale má nízkou hustotu – proto se používá např. ve šperkařství nebo při výrobě hodinek.
Molybden zvyšuje pevnost konstrukce, ale také hmotnost – kvůli své vysoké hustotě.
Například materiál 2.4816 obsahuje až 1 % molybdenu a má hustotu 8,5 kg/dm³.
Nerezová ocel 1.4404 (V4A) obsahuje méně než 1 % molybdenu a je tedy lehčí.
Ocel V2A molybden neobsahuje vůbec – její hustota je „pouze“ 7,9 kg/dm³.
Vysoká hustota = vysoká stabilita
Ve srovnání s hliníkem je nerezová ocel výrazně těžší, ale také pevnější a odolnější.
Mosaz má vyšší hustotu než běžná nerezová ocel V2A/V4A, ale z hlediska odolnosti proti korozi s ní nemůže soupeřit.